Temná vzpomínka na temnou dobu – recenze filmu Pouta
autor: Karolína Jelínková | vydáno dne 04. 02. 2010

Když se řeklo: „Příslušník Stb“, vždy se mi vybavil právě takový člověk, jako Antonín – hlavní postava nového českého filmu Pouta. Člověk ztělesňující zlo a absurditu. Jeho povolání je zároveň jeho stylem života. Dusí v sobě vztek na vše kolem sebe i na dobu samou. Jako příslušníkovi Státní bezpečnosti se mu nabízí možnosti, jak tento vztek a zlobu vybít na ostatních. Proto je také jedním z nejlepších…


Herec Ondřej Malý ztvárnil tuto postavu opravdu brilantně. Kdykoli se jeho postava objevila na plátně, zavládla ona atmosféra strachu, pesimismu a temna. Neumím si v této roli představit lepší herecký výkon.

Klára ( Kristína M. Farašová ) nezapadá do doby, ve které žije. Velmi se liší od ostatních soudružek a proto se také někdy dostane do problémů. Je postavou velmi výraznou – jako jediný prvek filmu právě ona dokáže trochu prozářit jeho jinak temnou atmosféru. To, že je jiná, výjimečná je důvodem, proč se o ni začne Antonín zajímat.


Martin Husár ( Lukáš Latinák ), Antonínův kolega z práce, je naprostým opakem Kláry. Představuje zde mladého člověka, který se době dokázal přizpůsobit. Je to člověk, který by se dokázal nejspíš přizpůsobit jakékoliv době, zkrátka kam vítr, tam plášť. Zajímá ho práce, zábava a nic víc k životu zřejmě nepotřebuje.

Další zajímavou postavou je Pavel ( Luboš P. Veselý ) intelektuál a disident, který však zároveň spolupracuje s Stb. Působí jako člověk režimem nedotčený, jako člověk, který proti své době bojuje. Na druhou stranu zrazuje své přátele a donáší na ně. Tato jeho spolupráce se státní bezpečností mu přináší jakési pohodí a proto v něm později začínáme vidět spíš slabocha.

„Chtěli jsme vyprávět příběh, který má univerzálnější téma než výpověď o době, v níž se odehrává. Postavy nemají žádné reálné předobrazy. Jejich příběh určitě není příběhem politickým. Politika jen vyhrocuje dilemata, která musí hrdinové řešit, dilemata, která zdaleka nejsou svázána s dobou a místem děje,“ řekl scénárista Ondřej Štindl.


I přes toto jeho prohlášení film Pouta působí především spíše jako výpověď o době, ve které se odehrává. Tato doba je totiž téma tak silné, že ona dilemata a problémy mezilidských vztahů jsou tímto zastíněny. Ale je to tak dobře, neboť filmů jako tento by mělo být víc. Je totiž třeba si neustále připomínat co bylo a co už nikdy nechceme zažít…

POUTA
Režie: Radim Špaček
Scénář: Ondřej Štindl