Národní galerie vystavuje koláže Jiřího Koláře ze srpna 1968

Dramatické události srpna 1968, které na dlouho poznamenaly českou společnost, ve svých denících osobitě zaznamenal básník a výtvarník Jiří Kolář.

Soubor 66 koláží mapujících tyto chvíle i jiné, méně známé autorovy práce jsou ode dneška k vidění v pražském paláci Kinských. Výstavu nazvanou Úšklebek století připravila Národní galerie u příležitosti 50. výročí sovětské okupace Československa.

"Výstava si dala za úkol představit Koláře jako silnou osobnost břitce komentující svoji dobu," vysvětluje kunsthistorička Marie Klimešová, jedna z kurátorek přehlídky rozdělené na osm kapitol.

"Dávají možnost porozumět otevřenosti a radikálnosti Kolářovy tvorby, v níž se mísí syrové svědectví o krizi hodnot s experimentálním dědictvím avantgardy," dodává kurátorka.

Jiří Kolář se prosadil nejprve jako básník. V roce 1950, tedy době politického teroru, napsal sbírku Prométheova játra, jež mu později stejně jako přátelství s představiteli české avantgardy způsobila devítiměsíční věznění.

Jeho básně, divadelní hry i další texty směly být publikovány teprve v politicky volnějších 60. letech, kdy autor rovněž mohl poprvé vystavovat.

Koláží se začal Jiří Kolář systematicky zabývat na sklonku 50. let, materiál často čerpal z publikací reprodukujících díla ze sbírek Národní galerie.

Podstatnou součástí autorovy celoživotní tvorby pak byla její deníková forma.

Četné koláže mají přesně uvedený čas vzniku, zvláště výrazné místo z tohoto hlediska zaujímají rozsáhlé kolážové Týdeníky z let 1967, 1968 a 1970. V době, kdy Kolář vytvářel svůj Týdeník 1968, se jej dotýkaly dramatické události otřásající Československem.

Autor zpracoval mnoho materiálu - novinové články, oznámení, díla starých mistrů i současných umělců, upomínky či pozvánky nebo své vlastní texty a další nalezené písemnosti.

Z nich vznikl nyní vystavovaný cyklus 66 listů. Často se skládají z několika vrstev svědčících o síle událostí v daném týdnu či konkrétním dni.

Přehlídka v paláci Kinských návštěvníkům představuje více než 220 prací z umělcovy pozůstalosti, tuzemských i zahraničních sbírek včetně norimberského Neues Museum, odkud byl zapůjčen i Týdeník 1968.

Návštěvníci se mohou seznámit s celým spektrem umělcových koláží, včetně prostorové koláže nazvané Na začátku bylo slovo z roku 1969, vytvořené takzvanou chiasmáží. Jedná se o techniku užívající papír potištěný znaky, roztrhaný na malé části a nalepený na podložku ve všech směrech jako chiasmata - překřížení.

Výstava se jmenuje Úšklebek století podle Kolářovy stejnojmenné koláže z roku 1961.

"Kolářovo dílo hovoří o hrozivém experimentu s lidským duchem během válek, diktatur, likvidaci lidských bytostí, jejich důstojnosti i touhy žít," dodává druhá kurátorka výstavy Milena Kalinovská, jinak ředitelka Sbírky moderního a současného umění Národní galerie.

Ta k výstavě vydává stejnojmennou publikaci v úpravě úspěšného grafického studia 2018designers. Cílem knihy je prý poukázat na naléhavost přístupu Jiřího Koláře ke světu, který prožíval, a k umění, jehož si vážil.

Jiří Kolář, který zemřel 11. srpna 2002, byl jedním ze stěžejních českých umělců 20. století. Nejprve působil jako básník a člen Skupiny 42, později se přiklonil k výtvarnému umění, které jej proslavilo. Obrazy, reliéfy a objekty tvořil vlastními metodami roláže, proláže, muchláže, chiasmáže, asambláže, auto- či antikoláže.

Od 60. let uskutečnil přes 300 výstav, například v roce 1978 mu jako prvnímu Čechovi samostatnou přehlídku děl uspořádalo Guggenheimovo muzeum v New Yorku.

Kolář byl znám též jako jeden z prvních signatářů Charty 77 a odpůrce komunistického režimu, jímž byl donucen k odchodu. Kolář emigroval koncem 70. let a v nepřítomnosti byl odsouzen k ročnímu vězení i ztrátě veškerého majetku. Usadil se ve Francii, kde roku 1980 získal občanství.

Vedle textů Marie Klimešové a Mileny Kalinovské publikace obsahuje více než sto reprodukcí děl včetně ukázek z cyklu Týdeník 1968.

Přečteno: 7580x | Sdílet

zdroj: www.aktualne.cz