Používáním webu i-kultura.cz souhlasíte s tím, že k poskytování služeb, analýze návštěvnosti a cílení reklam používají soubory cookie. Více informací
Byla jednou jedna… básnická generace takzvaných pětatřicátníků (vydáno s podporou klubu GUE/NGL Evropského parlamentu, 352 stran), to je název literárněhistorické práce Milana Blahynky věnované devíti osobnostem české poezie.

Narodily se v letech 1939 až 1952 a debutovaly v rozmezí roků 1964 až 1979. Jsou to Petr Cincibuch, Jaroslav Čejka, Michal Černík, Jaromír Pelc, Josef Peterka, Petr Skarlant, Karel Sýs, Josef Šimon a Jiří Žáček. Každý psal s vlastní poetikou, tématy, přesahy do jiných žánrů a stylů, s překladatelskými i společenskými ambicemi.

Každý po svém nasál atmosféru pražského jara. Pro normalizační vedení oficiální spisovatelské organizace byli počátkem 70. let minulého století „politicky nezkušení“, takže většího hlasu se domohli vlastní tvorbou, a to nejen básnickou. Pro politickou garnituru vracející se na své posty po roce 1989 či pro literárněkritické převlékače kabátů se na vrcholu sil stali skoro až symboly „oficiální“ literatury. Osobně si každý z nich prošel minimálně dvěma prokletími.

O to cennější je aktivita Milana Blahynky, který po vydání obsáhlé trojdílné edice Básní Vítězslava Nezvala, s přihlédnutím k necenzurovaným verzím jeho bohaté tvorby, i po svazku Bojím se jít domů, že uvidím kožené kabáty na schodech: Zápisky Vítězslava Nezvala a jiné dokumenty k smrti Konstantina Biebla (spolu s Davidem Vodou), věnoval řadu let pojmenování i hodnocení tvorby devíti vrstevníků.

Přestože podtitul zní „dissertatio apologetica“, nešlo mu o roli sudího slovesných estetických hodnot jako spíš o připomenutí přehlížené či zpola zapomenuté tvorby těchto osobností. V sedmdesáti kapitolách esejistickou formou prošel jejich životní i tvůrčí cestu. Doprovází ji obsáhlá faktografická a fotografická příloha.

Přečteno: 199x | Sdílet

zdroj: www.novinky.cz

Hodnocení: 0